Nudíte se? Máte už plné zuby strategií a RPG her a hledáte jen něco bláznivého na zabití nudy, a možná i něco, u čeho se zasmějete (nebo rozčílíte) s přáteli? Zajímalo vás od nepaměti, jak by vypadala hra, ve které by se závodilo s plastovými autíčky z Kinder vajíček? Pak vězte, že je tu Barro (2018) od studia SC Jogos.
Barro je jednoduchá, nenáročná závodní hra – na první pohled je nesmírně primitivní, bez jakýchkoliv detailů, prosté 3D. A musím říci, že je bohužel taková i na pohled druhý. Oproti třeba Ignition (1997) jí chybí duše a nápaditost: a to je, když si vezmeme, že obě hry od sebe dělí nějakých 21 let, trochu smutné.
Vybírat si můžete ze dvou módů, arcade a time trial. V arcade závodíte proti 3 počítačem řízeným autíčkům, v time trialu jedete sami a snažíte se ujet trasu co nejrychleji a zapsat se co nejlépe do tabulky výsledků.
Kromě toho hra nabízí i multiplayer, kdy hráči postaru hrají na jedné obrazovce a jedné klávesnici. Nostalgicky přiznám, že to na hře vnímám jako největší plus, protože mě to vrátilo do dob, kdy se jinak závody ani nehrály…
Arcade (a multiplayer) mají tři módy:
- easy
- medium
- expert
Vybírat můžete z celkem 19 tras, které se mění nejen vhledem, ale i počasím. Na výběr jsou přitom trasy v dešti, za jasného počasí, v mlze a v šeru. Také si můžete navolit, kolik kol chcete jet, a sice v rozmezí 1-99.
Co se týče aut, přiznám se, že vůbec netuším, jak se vlastně liší jejich jízdní vlastnosti.
Na výběr máte:
- autobus
- auto
- nákladní vůz
- terénní vozidlo
Nedá se říci, že by nějaké vozy byly odolnější či rychlejší. Při nárazu do čehokoliv – a opravdu nedoporučuji do ničeho bourat – se sice karoserie nijak nepoškodí, ale auto se rozhoupe, roztočí, otočí do protisměru či spadne z útesu.
Fyzika hry je navíc opravdu úsměvná: kdykoliv odněkud někam dopadáte, míříte předkem vozu blahosklonně k nebi…
Ovládání je klasické A-S-D-W, nic víc k ovládání při závodě nepotřebujete. Vyplatí se v zatáčkách přestat přidávat plyn a při rozjezdech buď všechny okamžitě předjet, nebo se držet mírně za nimi a počkat, až se rozsekají sami u první zatáčky.
Trochu mě zklamal i soundtrack: vlastně kromě skladby v menu ve hře žádný není. Auta jen vydávají nervy drásající chrčivé zvuky, a nic víc.
Navzdory všemu jde ale o docela zábavnou blbůstku. Člověk se u ní rozčiluje při karambolech v zatáčkách a směje se při pádech do propastí.
Navíc, pokud si ji pořídíte na Steamu, nabízí celkem 109 achievementů… přičemž prvních cirka 100 získáte ještě než si vyberete vůz a trať, a to mě docela pobavilo. Pokud se tedy nudíte nebo pokud chcete mít hru se 100% splněnými achievementy na Steamu, Barro šanci dejte.
